16. 3. 2013

Tyhlety přenosné počítače co dokáží telefonovat

Dlouho jsem se nevěnoval blogování, naopak věnoval jsem se svému mobilu Google Galaxy Nexus (Samsung GT-i9250), pokud to mobilem mohu nazvat. Před úspěšným koncem jsem procházel strastiplné cesty opravování problému, který zde popisovat nebudu, jelikož idiotBLOG nemá být o technických detailech. Je známo, že se o Androidu vyjadřuji značně nelichotivě, ovšem v poslední době jsem jaksi vyzrál a začal o tom uvažovat z trošku jiného pohledu.

K onomu slovu Android je potřeba několika dalších termínů, tedy abychom měli jasno, o čem je řeč. Jednak je to samotný operační systém, dále k němu máme různá zařízení a pak také komunitu, jak vývojářů, tak uživatelů. Pokud to zkombinuji, Android je velmi zajímavý a otevřený systém především pro širokou škálu mobilních zařízení, dále však libovolné multimediální platformy a cílový uživatel je téměř kdokoliv. Sečteno podtrženo, vypadá to jako něčí myšlenka masivního ekosystému, který se jednou stane nekonečným vesmírem.

Jak jsem tedy nově začal chápat Android? Jako mobilní operační systém, téměř linuxový, umožňující téměř jednoduchou implementaci vlastní distribuce výrobcům zařízení a vývojářům software pak implementaci vlastních s ostatními nesourodých aplikací. Okrajově umí tato věc dokonce! telefonovat, což ale ve výpočetní technice není žádný převrat. S podivem je však trh naplněn těmito mobilními počítači s nepraktickými rozměry, kde po vytažení např. 5,5" rámečku z kapsy! můžeme např. sledovat full-HD filmy, psát dizertační práce, celých 60 minut hrát výkonově náročné hry a s častým rozčílením uskutečnit telefonický rozhovor. Velkým omylem uživatelské komunity je to, že tyto mobilní počítače nazývají telefonem a navíc srovnávají s opravdovými mobilními telefony, které naopak více či méně disponují funkcemi a různými aplikacemi. Pak vznikají otravné plamenné války mezi zastánci jednotlivých mobilních platforem. Na druhých stranách, tedy u ostatních "platforem" jsou ovšem také tendence nacpat osobní počítač do mobilního telefonu, co však sleduji, primární funkce telefonování je vždy zachována.

Ach ti uživatelé, těch bujarých lidiček, co na aplikačních obchodech pěti hvězdami hodnotí onu první aplikaci, kterou si v životě nainstalovali, kolikrát je to jejich první kontakt s osobní výpočetní technikou, těch mi není líto. Ani v okamžiku, kdy ve své recenzi, že je to božžží apka, mimo jiné uvedou i barevné provedení svého mobilního počítače, což pochopitelně do reference k aplikaci nepatří. Zvláště, když jejich přístroj je automaticky zmíněn samotným rozhraním recenze. Tito však tvoří pro mě nezanedbatelnou část uživatelské komunity, vyžadují stále větší displaye (stále se nebavíme o tabletech) a kladou důraz tam, kde to pro mobilní telefon není potřeba.

Na závěr bych rád zdůraznil, že byť je článek psán tak trochu v recesi, uvedená fakta myslím zcela vážně a opravdu o celé věci začínám smýšlet jako o omylu, kdy mobilnímu počítači, který neumí pořádně telefonovat říkáme mobil. Výpočetní techniku a slavnou to decentralizovanou informační síť (internet) dnes využívá obrovská masa lidí, kteří oněm prostředkům vůbec nerozumí, říkáme jim BFU. A právě tito určují trend a rozdmychávají plamen rozvoje.


Případný hrubý flame v komentářích budu nekompromisně odstraňovat a jako reakci max. napíši další, nechutně dlouhý a nechutně nudný článek o tom, co se mi na Androidu nelíbí. Uvažuji dokonce o video recenzi, protože zápis mých prvotních zkušenosti je moc dlouhý a téměř nic neobsahuje.

Žádné komentáře: