26. 4. 2013

Kuř a bude ti kouřeno

Na lajkbůku jeden známý nahodil příspěvek z ČN, o zákazu kouření v restauracích. Diskuze se rozvášnila a i já se přidal. Myšlenky, které jsem tam zanechal mne natolik zaujaly, že se s nimi podělím i zde. Můj pohled na tuto věc je velmi jednoduchý, svobodný a lidský. Ať si každý dělá co chce, ale ať to ostatní neotravuje. S rozličností lidské povahy je jasné, že tolerance je postavená na kompromisech.

Je nepraktické snažit se znovu vynalézat kolo, měli bychom využít toho, co už jiný vymyslel. U tohoto tématu bych se však raději vyhnul nějakému vypisování případů z jiných zemí a hledal vlastní alternativu řešení (i když já vlastně řešení nehledám, já potřebuji jen sepsut tu novelu). Jak jsem již uvedl, pojďme se na to podívat tím nejjednodušším pohledem, naprosto přirozeně. Kouření je neřest, lidé to mají rádi. Rozboru složení cigarety tabáku se vyhneme, vč. konspiračních teorií o příměsích vytvářející návykovost. Co je však nezvratný fakt, prodejem tabáku s vysokou spotřební daní (cca ¾ ceny) pěkně přispíváme do kasičky. Kouření nikdo nezruší, to si spíš dříve posvítí ("oni") na elektronické cigarety, protože dnes se jim špatně daní "vaporizace glycerínu". Takže ve zkratce, kouření prospívá ekonomice, škodí zdraví, ale lidé si tím zpříjemňují život, pokud tím neotravují ostatní.

by taoybb


Krom kuřáků jsou tu i nekuřáci, kterým čichání kouře vadí. Dokonce jsou to i kuřáci, kteří právě nekouří. Protože se té skupině obtěžovaných nelíbí, že se v restauraci kouří, vymýšlí ptákoviny. Ovšem jedná se opravdu o restauraci? O podnik, který umí vyrábět opravdové jídlo z opravdových surovin? To mi zní jako plně osvětlený kinosál při promítání. Pokud se rozhodnu svobodně podnikat a založím si podnik specializovaný na jídlo a pití pro širokou škálu lidí, bude pravděpodobně nekuřácký, max. se speciálně vyřešenou kuřárnou. Pokud můj podnik má být specializovaný na prvotřídní whisky, Pale Ale a kvalitní tabáky nebo naopak na posezení pro dělníky, popíjející laciné destiláty ze zkvašené melasy, Gambáče a pokuřování Peter, je to sakra normální a protože máme takové zákazníky, dovolme jim to. Nekuřák rozčilující se v takovém podniku je asi jako vegetarián, co si přišel do steakhouse na salát a začal vykřikovat, že mu ty okolní steaky tak vadí nebo jako kardiak v sauně, který křičí, že je mu z vedra špatně.

Máme tedy kuřácké podniky neboli kuřárny a nekuřácké podniky, říkejme si tomu jak chceme, pokud je to jasně označené, což dnešní zákony nějakou dobu stanovují, je to jen o zákazníkovi. Jiná věc je to, když se člověk stane obětí kouření. Při chůzi na ulici, na zastávce dopravní společnosti, sedíc doma či v kanceláři s pootevřeným oknem. Pokud se lidé nedokáží sami respektovat, je možná zapotřebí onu toleranci podpořit vyhláškou. Nikdy však nedosáhneme 100% stavu a v určitých případech je to neřešitelné. Ku příkladu mě štve, když mi na křižovatce ventilační systém automobilu natáhne kouř/zápach, je to ale vlastně malichernost a není podstatné to nyní rozebírat. I  přes to, že bych možná uspěl s argumenty o soustředění řidiče, o spolujezdci, který kouřem ovlivňuje zrakový vjem řidiče, požární bezpečnost (zatím jsem neviděl chytnout auto od cigarety), vajgly na silnicích, všechno možné, je potřeba problémy řešit systémově a hlavně efektivně. Každá restrikce musí mít právě dobrý důvod, její implementace a údržba nesmí být nákladná a pro omezeného musí být cesty "úniku", aby vedlejší účinky nebyly horší než stav před restrikcí. A tím se vracíme k barům a hospodám a případným pajzlům (fakt si nemyslím, že se v opravdových restauracích nějak moc kouří).

Uvažuji nad tím, čeho společnost dosáhne, když zakážeme kouřit uvnitř podniků. Chodníky zaplněné kuřáky, smradu plno, vajglů plno, pak si hosté začnou brát pivo ven na ulici, hluk, bordel a peklo. Čeho jsme v Pyrrhově vítězství dosáhli? Přeci toho, že nekuřák konečně může vzít rodinku na utopence, pito a desítku z čepu, v kině se nebudeme bát tmy, v sauně bude příjemný chládek a steakhouse bude vařit jen sóju.


Zbytek článku se věnuje mladistvým. Kde jaká restrikce je neúčinná, kontrola není všude, strach z postihu je příliš malý a pořad jim to stojí za to. Ne příliš účinnou cestu vidím jen v tom, investovat prostředky do programů, které mládež zaujmou více, než činnosti, na které mají dostatek času po zbytek života; sport, zábava, technika, koníčky, cokoliv...
"Sankce bude hrozit provozovatelům, pokud by se v jejich restauraci zdržovala opilá mládež." ... myslel jsem si, že tak to funguje už od pradávna nebo teď to uděláme "lépe"?

Je to kocourkov, nemám dalších slov.

Na střední jsem kouřil cigarety, za šest let mě to přestalo bavit, přešel jsem na balení cigaret z cigaretového tabáku. Ten si rekreačně dodnes dopřávám a dbám na to, abych kouřem nikoho neobtěžoval.

12. 4. 2013

Ať už nesněží!

Už aby bylo jen to pravé jaro. Vlastně ten sníh a zima mi tak moc nevadil, spíše to, co to dělá s lidmi. Na každém rohu, na všech sociálních sítích, pravděpodobně i v každém sdělovacím (a mozky vyplachujícím) médiu se od konce února mele o tom, že zase nasněžilo. Všeobecně se diskuze o počasí považuje za diskuzi o ničem a veškeré mé známé i neznámé okolí už týdny nemele o ničem jiném než o zimě, že není jaro a šíří spoustu rádoby vtipů. Je to unavující.

Při pohledu do dlouhodobých statistik je zjevné, že během března je stále sakramentská zima. Kdo nemá takové data k dispozici, nechť poslouží i tento „stoletý kalendář“. Hezké, že? Také proto vznikla pranostika „březen, za kamna vlezem“ a hned poté následuje „duben, ještě tam budem“. Také můžeme slýchat o „aprílovém počasí“, pro některé nutno dodat, že April = duben. Poslední léta jsou mírně vychýlena z dlouhodobých průměrů a dle mého bude hůř, důvody zde rozebírat nebudeme, ovšem nynější odchylka je podle mé paměti cca dva týdny. Nevím, nesoustředím se na to.

V zimním období a na počátku jara zkrátka očekávám, že je zima, že sněží a protože nejsem farmář, silničář či jiné profese, kde bych byl negativně ovlivněn sněhovou nadílkou, nechává mne to chladným, avšak dobře oblečeným. Pokud někdo přezul na letní pneu už v únoru a pak to měnil každý týden v březnu, gratuluji, ovšem neznám lék na blbost. 

Za ty, kterým nasněžilo do lajkbuků a géplusek a s poslední vločkou se jim zhroutil svět, prosím už beze sněhu.